Den 79.
Upper Travers hut - louka za lanovým mostem, 15,6 km, 6,5 hodiny
Dneska jsem se vyspala celkem dobře, protáhla jsem to až do půl deváté. Nad ránem mě tedy vzbudila ukrutná bolest od karpálního tunelu na levé ruce, kterou jsem musela snad 15 minut rozhýbávat. Ale po včerejším náročném terénu jsem to trochu čekala. Když si vzpomenu na začátky, kde mě dost bolela kolena a karpály mě silně bolely každou noc a říkala jsem si, že to snad budu muset kvůli tomu vzdát… Ale ruce i nohy si celkem zvykly a snažím se je aspoň trochu protahovat a mazat. Pravá ruka je většinou v pohodě nebo bolí je lehce. Levá ruka normálně bolí lehce, ale když jí dám takovýhle záhul v náročném terénu, tak mi to dá pak v noci sežrat.
Kolena si dělají co chtějí, občas mě trochu bolí, většinou na střídačku levé a pravé a na různých místech. Přijde mi, že je to nezávislé na terénu. Třeba teď mě píchalo tři dny v levém koleni, když jsem šla v lehkém terénu (no dobře batoh byl hodně těžký), a pak náročný terén od Waiau passu dala kolena úplně v pohodě. 🤷♀️
Po dvou náročných dnech jsem si to dneska dala na pohodu. Nakonec nepršelo a byl další krásný slunečný den. Vyrazila jsem až v půl jedenácté. Prvních sedm kilometrů k chatě John Tait byla cesta ještě kamenitá, ale lehčí než včera. Od této chaty dál už to byla převážně pohodová pěšina po rovině, občas zpestřená nějakým přelezem nebo bahnem.
Dnes jsem šla většinu dne lesem, jen výjimečně se mi naskytly výhledy na okolní hory. Ale dnešek měl jedno vow! - nádherný vodopád Travers Falls. Ten mě opravdu uchvátil.
Původně jsem chtěla dojít až k chatě Lakehead, ale po včerejšku mám napuchlá chodidla a došla bych tam chvíli před setměním. To by tedy nevadilo, ale večeři a všechno bych dělala po tmě a šla spát pozdě. Tak kempuju na pěkné louce s výhledem na okolní hory asi 4 km od chaty. Zítra to mám do vesnice St. Arnaud 14 km.
Komentáře
Okomentovat