Den 76.
Dneska v noci mi byla trochu zima. Nejdřív jsem zkusila spát skoro nahatá, ale spacák pořád nehřál spíš lehce chladil. Tak jsem si vzala termoprádlo a mikinu, ale bylo to stejný. Vzhledem k tomu, že večer a asi v noci trochu pršelo a bylo dost chladno, vůbec nic neuschlo. Naopak bylo všechno navlhlé a studené a to včetně spacáku, na kterém byl velký vlhký flek na “hrudi”, jak dýchám. Přišlo mi divné, že mi ve spacáku byla zima, protože i ve Švédsku jsem se v něm vždy potila. A pak jsem si uvědomila, že je možná po posledních zatažených a studených dnech navlhlý a vzhledem k tomu, že je péřový, tak to snižuje jeho hřejivost. Říkala jsem si, že ho tentokrát zabalím nahoru do batohu a zkusím ho přes den trochu usušit.
Ráno to na sušení vůbec nevypadalo, spíš to vypadalo na déšť, ale do odpoledne se to vybralo a bylo jasno a celkem teplo. Tak jsem se ho snažila sušit, co to šlo a poslední tři hodiny jsem ho nesla zavěšený na batohu. Snad to pomůže. Cestou jsem potkala tři lidi, kteří mi říkali, že ráno měli na stanu námrazu. A to by mi byla teprve zima.
Na druhé straně řeky jsem ještě viděla tři cyklisty, vede tam cyklotrasa. Bohužel těch šest lidí, co bylo přede mnou, využilo odpoledního hezkého počasí a přešli přes Waiau pass. Vypadá to, že zítra na to budu sama. Leda by mě došel nějaký rychlík zezadu. Můžu si jen přát, aby mi vyšlo aspoň počasí.
Dneska se mi šlo překvapivě dobře, záda mě nebolela, batoh mi přišel v pohodě, jen mě občas pobolívají kolena, hlavně to levé. Ale aspoň se to nezhoršuje. Zítra to kromě návleků zkusím i nějak zatejpovat.
Dnes jsem opět pokračovalo údolím podle řeky. Několik potoků a řek jsem cestou musela přebrodit. Ke konci byla stezka užší, trochu náročnější a přelézalo se několik kamenných polích, ale nic zas tak hrozného. Možná mi pomohla i audiokniha, kterou jsem celý den poslouchala.
Ke konci jsem si říkala, jestli je tam opravdu ten plácek na stanování. Vyznačen je jen na mapy.cz (evidentně jsou nejlepší a používá je čím dál tím víc cizinců), oficiální aplikace se o tom jen zmiňuje v textu, ale na mapě vyznačen není. Údolí je v tomto místě úzké, často kamenité a docela strmé. Ale pak se najednou opravdu objevil travnatý plácek s místy pro několik stanů. Mám radost, že dnes bude stanování v pohodě, a že se nemusím vracet nikam zpět.
Po příchodu mi ještě 40 minut svítilo slunce, to bylo příjemně, ale pak zapadlo za vysoké hory kolem a hned začala být pořádná zima. Výhledy jsou tu ovšem úžasné. Některé z nejvyšších vrcholků jsou dokonce lehce zasněžené.
Je osm večer a už je hrozná kosa. Doufám, že spacák zabere a že zítra bude hezky, abych mohla dojít na chatu Blue Lake. Mrznout tady druhou noc a čekat na hezké počasí se mi fakt nechce.
Komentáře
Okomentovat