Den 44.

Jezero/ přehrada Hawea

Výstup na Brest hill

Jezero Hawea - chata Pakituhi, 11,2 km, 6,5 hodiny

V kempu ve Wanace jsem strávila 4 noci, pokaždé byl ráno stan suchý až dnes, když odjíždím tak byla ráno zima, takže stan je celý mokrý od kondenzace. 🤦‍♀️ Jestli je něco nechutné, tak balit mokrý stan, který je kvůli tomu navíc těžší. 

V devět mě vyzvedlo taxi, které jsem si objednala v Ičku, a odvezlo mě k jezeru Hawea. Na rozcvičení bylo 7 km po rovince podél jezera, tedy vlastně je to přehrada. Batoh mi dnes zase připadá hodně těžký, že ho sotva hodím na záda.To jsem zvědavá, jak ho vytáhnu těch 1000 výškových metrů.

Nakonec to zas tak hrozné nebylo. Musela jsem často zastavovat, hrozně jsem se potila, vypila jsem skoro 3 litry vody, ale zvládla jsem ty 4 km za 4 hodiny. Na ukazateli bylo napsáno 4 - 5 hodin, takže je to na mě super čas. Ze začátku to stoupalo celkem v pohodě v serpentinách, takže jsem celkem rychle nabírala výšku i vzdálenost. Přála jsem si, aby to tak vedlo až k chatě. Jenže pak cesta začala stoupat strměji, občas to bylo i horolezení, ale překvapivě jsem se zas tolik nebála. Jednou, když jsem se otočila a viděla jsem, kudy jsem zrovna přišla, tak jsem si pomyslela: “No, ty vole!” Vypadalo to dost strmě a nebezpečně. Rozhodně jsem ráda, že tudy nemusím lézt dolů.

Na chatě se nás sešlo snad nejvíc, co jsem viděla - asi 12 lidí, ale postele jsou jenom pro 8. Kdo dřív přijde, ten dřív mele. Všichni jsou SOBO, jenom Chris, kterého jsem potkala už dříve, jde na sever.  A pořád přicházejí další. Teď v 19:14 přišli další dva.

Večer jsme s ostatními sledovali z hřebenu západ slunce za horami v dálce za dvěma jezery. Je neuvěřitelné, že jsme ty hory nedávno přešli a že už jsme ušli přes 400 km. Když jsem vyrážela z Bluff, tak jsem si říkala, že snad nedojdu ani do Te Anau a město, kam teď mířím bylo neskutečně daleko.