Den 20.

Lower Princhester hut - odbočka k Mavora lakes, 8,4km, 2 hodiny

Dnes mě čekalo jen pohodových 6km po štěrkové cestě k silnici, a pak 2 km po asfaltové hlavní silnici. 

Australané, měli pravdu, přes noc se ochladilo o nějakých 13 stupňů a začalo pršet. Když vyrážím v deset, tak je sice zataženo a kosa (kolem 8C), ale neprší. Celkově si zatím na počasí nemůžu stěžovat, doteď bylo teplo a pršelo vždy jen chvíli nebo přes noc. Kéž by to tak zůstalo.

Asi po 20 minutách stopování mi konečně zastavuje podivný týpek, který mě odvezl do Te Anau. Říká, že jede z Queenstown, kde už týden v kuse leje.

V Te Anau jdu nejdřív na oběd - dávám si vepřový žaludek na čínský způsob a džus. Zmizelo to ve mě jak nic, tak si to objednávám ještě jednou. 😁 (porce nebyla velká). Bohužel na Zélandu najdete především pizzerie nebo čínské restaurace. A tady jsem u žádné restaurace ne pořádnou flákotu masa s rýží nenarazila. Ale bylo to výborné.

Pak se jdu ubytovat do kempu. Vzhledem k zimě a únavě jsem vyměkla a místo stanu si objednávám jednolůžkový pokoj. Celé odpoledne pak věnuji drhnutí sebe, všech věcí a praní. Bláta z Longwoodu už se asi nezbavím, i po třetím praní se ba ponožkách pořád drží. 😁

Za teplo a pohodlnou postel ráda. Dnes jsem se po dlouhé době dobře vyspala, aniž bych se musela zuřivě škrábat nebo mě něco bolelo, nebo někdo z ostatních hikerů chrápal.

Musím říct, že i kdyby nic jiného, tak už za tyhle první dny to stálo za to. Ale jsem docela unavená, takže jsem si neuměla představit, že bych dnes oběhla nákupy, všechno vyprala a zítra už byla zase na cestě. Dám si aspoň den odpočinek.